• Přední evropský výrobce kvalifikované chemie
  • Dlouhá a slavná tradice
    na trhu již od roku 1920
  • Rozvinutý export
    do celého světa
  • Kvalita garantována mezinárodními certifikáty
  • Zodpovědný přístup
    k životnímu prostředí
  • Prvořadým cílem
    je spokojený zákazník
  • Dlouhodobý strategický výzkum a vývoj
vyhledat lze název, CAS, EINECS

www.synthesia.eu / Média / Napsali o nás / Týdeník 5+2: Jediné, co vám běží hlavou: Musím pomoci!

Týdeník 5+2: Jediné, co vám běží hlavou: Musím pomoci!

Hasičský záchranný sbor Synthesia, a. s., tým lidí, na které se velitel vždy může spolehnout

Pardubice - Klid, jistota, soustředění. Nikdy ani stín paniky. „Člověk musí vždycky fungovat stejně,“ vysvětluje Miloslav Petrovický, velitel Hasičského záchranného sboru Synthesia, a. s. Už třiatřicátý rok je hasičem v pardubické chemičce. Když říká, že se každý den těší do práce, myslí to vážně.

 

Směny profesionálů

V prosinci 1980 skončil v zemědělství a přišel do Semtína za kamarádem. „Začínal jsem jako řadový požárník,“ vzpomíná Miloslav Petrovický. Měl prý štěstí, protože se do roka stal strojníkem, pak přidal kurz první pomoci a pomáhal lékaři zajišťovat rychlou zdravotní službu. „Původně jsme tu měli Tatry 138 a jako záchranka sloužila dvanáctsettrojka,“ hovoří o začátcích. Jenomže požárnická historie se ve společnosti Synthesia píše podstatně déle. Už z roku 1923 existuje záznam o hasičské zbrojnici,  kterou založila Explosia. A dokonce na místě, kde je dodnes. Přibližně ve stejné době Spolek pro chemickou a hutní výrobu závod Rybitví zřídil pomocný hasičský sbor. Z dnešního pohledu šlo o docela úsměvnou epizodu, protože byl složený ze zaměstnanců montážního oddělení a dvou nočních hlídačů. Nešlo o dobré řešení, proto vznikl v roce 1945 dobrovolný hasičský sbor tvořený třemi družstvy o čtyřech členech. Podobné obsazení má dnes každá ze tří profesionálních směn nepřetržitého provozu.

 

Spolu 24 hodin

Úsměvné začátky dokládají i dobové fotografie v pracovně Miloslava Petrovického. Velitel hasičů míří k požáru na kole, technika po úzkokolejce, výhybkář a členové družstva běží po svých. Dnes mají týmy Tatru 815, dvě Scanie, Liaz CAS i pět Avií se speciální výbavou. Mezi ní nechybí defibrilátor či spreje na popáleniny. Největší zlom v technice nastal po roce 1991. Někdejší montérky nahradily tří až pětivrstvé nehořlavé obleky, přibyly kukly, rukavice. Dýchací přístroje jsou až o dvě třetiny lehčí než dříve. „I po třiceti letech vás při výjezdu mrazí, ale pozitivně. Musím pomoci, to vám běží hlavou,“ říká velitel. Opírá se o tým spolehlivých lidí, kteří mají k sobě naprostou důvěru. Ve směně jsou  čtyřiadvacet hodin spolu. „Vlastně třetinu života trávíte v práci, vazby jsou proto úzké,“ dodává Miloslav Petrovický. Při zásahu nikdy nesmí hasič vystoupit z auta bez dýchacího přístroje. „To si pak dýchnete jen jednou,“ odhaluje nebezpečí povolání a zdůrazňuje důležitost teoretických i praktických prověřovacích cvičení.

Hasičský záchranný sbor Synthesia, a. s., samozřejmě vyjíždí i do nejbližšího okolí fabriky, řeší zásahy technického rázu, jako je třeba čerpání vody při průtržích či záplavách. Jednotka totiž tvoří součást širšího záchranného systému. „Hasičina je i o štěstí,“ komentuje velitel Miloslav Petrovický svých   třiatřicet let v pardubické a. s. Synthesia.

hasici-sy-2012